Kdo  jsem?

Jsem intuitivní terapeutka a mentorka.

Provázím ženy procesem poznání sebe sama, pochopení a přijetí, prostřednictvím hlubokých vhledů do nitra.

Můj  příběh

aneb jak jsem se dostala k pomáhání druhým

Poslední dobou se častokrát přistihnu, že si potichu pobrukuji a jsem veselejší.

Přemýšlím, čím to je...

Zřejmě to bude tím, že po velmi dlouhé době cítím, že žiji šťastný a naplněný život. Vlastně začínám žít svůj sen… 

Jsem mámou dvou dospělých dětí - dcery a syna a již více než 30 let manželkou skvělého manžela. Všichni jsou mi oporou a troufnu si říct, že máme velmi dobré vztahy.

Pomáhám lidem od jejich trápení

Nejvíce se na mne obrací ženy, které mají pocit, že:

  • jsou na všechno samy,
  • všechno MUSÍ zvládnout, bez nároku na odpočinek,
  • si nemohou dovolit ukázat slabost,
  • nemají právo na hezký a poklidný život.

 

Proč zrovna já?

Ano, dnes jsem přiměřeně sebevědomá, dokážu lidem říct co potřebuji a umím i odmítnout, když něco nechci nebo se mi to nelíbí. Ne, nejsem dokonalá. Občas taky něco nezvládnu. Ale dnes už vím, že je to normální a netrápím se tím. Netoužím po dokonalosti.

"Bývala jsem úplně jiná žena"

Byla jsem tiché dítě a cítila se "JINÁ". Zajímaly mě věci mezi nebem a zemí, ale nikdo mi nerozuměl. Měla jsem jakési zvláštní schopnosti, jenže ze strachu, že by se mi okolí vysmálo, jsem to tajila.

 

Díky složitému dětství jsem si táhla životem nepřiměřený strach z autorit, mužů,  nenávist k opilcům a alkoholu. Když to shrnu, byla jsem uzlíček strachu.

Bála jsem se všeho a všech.

Izolace

Ve 23 letech jsem se vdala a 2 dny po svatbě odstěhovala za manželem více než 400 km.

Ze Severní Moravy do Severních Čech

Ocitla jsem se sama v cizím městě, s cizími lidmi (kromě mého muže) a zpočátku i bez práce. Když se nám po roce narodila dcera, byla jsem ještě víc uzavřená. Styděla jsem se chodit mezi lidi.

 

3  "kopance" k mojí proměně

„Uvědom si, že teď jsi máma
a život tvého dítěte závisí
na tobě.

TY JSI JEDINÁ,
kdo se za něj může postavit.

To dítě se zeptat neumí...“ 

1.

Asi tři týdny po porodu jsem šla s dcerou na běžnou prohlídku k lékařce. Měla nějaký malý problém, na který jsem se chtěla lékařky zeptat. Ale já se styděla a bála se zeptat! Přišla jsem domů s pláčem a svěřila se mámě, že jsem se nezeptala co dělat.

Tehdy mi velmi pomohla tím, co řekla

Měla pravdu a tohle mě opravdu „nakoplo“. Díky, mami!

2.

Když mi bylo 25, táta zemřel

Hodně mě to vzalo. Vzpomínám si, jak jsem stála v krematoriu před rakví a pozorovala, jak zajíždí za závěs, a pořád mi nedocházelo, že už je to napořád.  Že už ho nikdy neuvidím.

Trápil mě tehdy vztek na něj, že jsem mu neřekla, jak hodně nám všem ubližoval a měla jsem pocit, že mě nikdy neměl rád, a vztek na sebe, že jsem mu to nikdy nedokázala říct. 

Už jsem mu i sobě dávno odpustila
a  MNOHÉ POCHOPILA

V té době vzrostl můj zájem o zážitky blízké smrti, posmrtný život, energie duše, reinkarnace, práci na sobě, zvyšování sebevědomí a hodně jsem četla knihy na toto téma.

Na terapii jsem peníze neměla, tak jsem chodila do knihovny a hltala knihy o tom „jak si zvýšit sebevědomí a naučit se říkat NE“. Tohle období mi také hodně dalo. Posunulo mě v tom, že jsem se dokázala postavit alespoň za své děti,

ale za sebe zatím NE.

3.

Ve 40 letech jsem vystudovala vysokou, a začala pracovat úplně v jiném oboru - v organizaci, která pomáhá lidem v krizi a zejména obětem domácího násilí. Byla to pro mne (paradoxně, vzhledem k tématu) oáza klidu, štěstí a naplnění.

ALE NE DLOUHO

Svým stínům neutečete. Když slyšíte příběhy, které jsou velmi podobné tomu vašemu, drnká vám to na strunku podvědomí. Padala jsem na dno, a rozhodla se požádat o pomoc odborníky.

 

ANI KORUNY NEBUDU NIKDY LITOVAT!

Navštěvovala jsem kinezioložku a regresní terapie, rodinné konstelace a různé sebezkušenostní kurzy. Bylo jich nespočet a stálo mě to spoutu peněz.

Cítila jsem, jak mi velmi pomáhají, a některé zkušenosti jsem předávala svým klientkám v práci. Ale toužila jsem po tom, mít sama takovou poradnu a pomáhat jim prakticky, ne jen zprostředkovanými zkušenostmi.

Ještě před pár lety to byl pro mne
NEDOSAŽITELNÝ  SEN

Kde jsem teď?

Nyní, žiji svůj vysněný sen, pracuji ve své poradně, a terapiemi pomáhám zejména ženám, aby si dovolily vstoupit do své síly, a staly se opět něžnými
a láskyplnými bytostmi.

Mne, ta proměna k lepšímu, stála více než 10 let života

Chcete to taky?

Jsem si jista, že ne
Ráda bych vám tento čas ušetřila, abyste se mohli věnovat svým blízkým, naplnění láskou k sobě, a cítili se dostatečně sebevědomí
a šťastní.

DOVOLTE SI
žít s lehkostí

Bude mi ctí, když mi dovolíte, doprovodit vás na té cestě...

        S láskou  Hanka